Téma · Mozek a tělo
Hubnutí a váha
58 článků
Ultra-zpracované potraviny: proč na zpracování záleží
Sledovali jsme kalorie, cukr, tuk. Novější výzkum přidává jinou osu — míru průmyslového zpracování. A ukazuje se, že ta má na zdraví vlastní vliv.
„Kalorie nerozhodují": kde má Ekberg pravdu a kde to přepálil
„Kalorie tě nezajímají, jen inzulín" je polovina pravdy zabalená do celé lži. Tady je, co vědecky drží — od termodynamiky po Hallovu UPF studii — a co dělat prakticky bez počítání každé kalorie.
Diabetes 2. typu jde do remise: co opravdu funguje (DiRECT, Virta, Twin Health)
Diabetes 2. typu se desítky let učil jako progresivní onemocnění, které jde jen mírnit. Tři velké programy ukazují, že to není pravda — alespoň ne pro významnou část pacientů v prvních letech po diagnóze. Tady je, co dnes víme a jak to vypadá v praxi.
Inzulin a růstový hormon: dva režimy, které se navzájem vylučují
Inzulin a růstový hormon táhnou metabolismus opačným směrem. Tady je rozbor — jak se ovlivňují, proč je chronicky vysoký inzulin překážka mobilizace tuku a proč „nakopávání růsťáku“ není zázračná páka.
Viscerální vs. podkožní tuk: jediný typ, který opravdu škodí
Ne každý kilogram tuku je stejný. Podkožní tuk je sklad. Viscerální tuk — ten kolem orgánů v břišní dutině — je aktivní tkáň, která vylučuje zánětlivé signály a tlačí tělo do inzulinové rezistence. Tady je rozdíl a jak si viscerální tuk změřit doma, bez drahé techniky.
Inzulinová rezistence: tichá pandemie, kterou tvůj lékař neměří
Skoro vše, co dnes ordinace léčí pilulkou — tlak, cholesterol, dna, ztučnění jater, snížené libido, „prediabetes“ — má společný jmenovatel. Není to genetika, není to věk. Je to chronicky vysoký inzulin. Sten Ekberg na svém kanálu @drekberg na tomhle staví prakticky všechno; v Česku zní jeho výklad poněkud osamoceně, ale za základním obrazem stojí poměrně silná literatura.
GLP-1 (Ozempic, Wegovy, Mounjaro): co umí, co neumí
Za pár let se z léku na cukrovku stal nejdiskutovanější preparát na hubnutí v dějinách. Jedni v něm vidí konec epidemie obezity, druzí nebezpečnou zkratku. Pravda je míň dramatická a zajímavější: GLP-1 agonisté fungují pozoruhodně dobře, ale neopravují to, kvůli čemu váha přibyla — a ve chvíli, kdy je vysadíš, se to ukáže.
Pálení žáhy a reflux: co na něj opravdu zabírá
Pálení žáhy — návrat žaludeční kyseliny do jícnu — trápí pravidelně zhruba pětinu lidí. Kolem jeho řešení koluje spousta rad, ale ne všechny stejně fungují. Tenhle text odděluje opatření s tvrdými daty od jídelníčkového folkloru a poctivě říká, jakou roli mají léky.
Přerušovaný půst prakticky: kdy začíná spalování tuku a kdy autofagie
Přerušovaný půst (anglicky intermittent fasting, zkratkou IF) v posledních letech přestal být okrajový experiment a stal se mainstream. Lidé v něm hledají hubnutí, energii, jasnější hlavu. A někdy dlouhodobou únavu, ztrátu menstruace nebo neukončitelný hlad. Rozdíl mezi „funguje“ a „rozbil mi zdraví“ je obvykle v detailech, které se na sociálních sítích nevejdou.
Pět chyb začátečníka u přerušovaného půstu, kvůli kterým to po týdnu vzdáš
Přerušovaný půst patří k nejvíc popularizovaným dietním strategiím poslední dekády. Meta-analýzy ale ukazují, že efekt je u většiny lidí mírný a velké procento z nich brzy přestane. Tady je rozbor pěti nejčastějších začátečnických chyb a jejich řešení.
Set-point teorie: proč tělo brání váhu jako revír (a jak ji rozhýbat)
Mozek brání váhu, na kterou si tělo zvyklo. Po redukci klesne leptin, stoupne ghrelin, klesne klidový výdej energie. Set-point je biologická realita, ne výmluva. A přesto se dá ovlivnit — pomalu a strukturovaně.
GLP-1 a obezita: revoluce, která mění léčbu — co data skutečně říkají
GLP-1 nejsou zázračná pera. Ale jejich efekt v hubnutí i v ochraně srdce je bezprecedentní — nic takového dřív nebylo. Zároveň jsou drahé, mají vedlejší účinky a po vysazení se váha obvykle vrací. Praktický rozbor pro pacienta i pro toho, kdo se rozhoduje.
Chůze pro hubnutí: 10 000 kroků není magické číslo (a co je)
Chůze není zázračný hubnoucí nástroj. Je to ale nejlepší aktivace nehybného člověka — kompenzace deficitu pohybu, kalorický bonus, NEAT, stres-redukce. Praktický rámec, kolik kroků na co a jak je nasčítat za den.
Keto pro začátečníky: prvních 14 dní bez nejčastějších chyb
Keto chřipka, ztráta elektrolytů, hladovění, „líné keto“ bez kontroly. Většina začátečníků dietu opouští v prvních dvou týdnech kvůli chybám, kterým se dá vyhnout. Bezpečné zahájení, kdy keto má smysl a kdy ne. Pro koho je to vážná kontraindikace.
Co pít při půstu: voda, černá káva, čaj, bujon, elektrolyty — a co ne
„Cokoliv nad nulu kalorií tě vytrhne z půstu“ je marketing. Pravda je střízlivější — autofagie, sytost, kalorický deficit a stres jsou jiné věci. Tady je seznam nápojů s evidencí: kdy ano, kdy ne, a kdy je to jen psychologie.
Záchvatovité přejídání (BED): biologie, diagnostika a moderní léčba
Záchvatovité přejídání není „slabá vůle“. Je to neurobiologicky podmíněná porucha s konkrétními kritérii a účinnou léčbou. Pokud se to neděje „jen občas“, ale opakovaně, se ztrátou kontroly a hanbou, stojí za to číst dál.
Cvičení a hubnutí u žen: 7 marketingových lží a co data ukazují
Ženy nepřibírají svalovou hmotu tak snadno jako muži a nemusíš se toho bát. Silový trénink je ale pro ženy stejně důležitý jako pro muže — pro hubnutí, dlouhověkost i kosti. Praktický rámec a vyvrácení nejčastějších mýtů.
Hubnoucí pilulky a patche z internetu: Puravive, keto gummies, GLP-1 náplasti — co je svinstvo a co jen drahá nula
Z internetové reklamy ti pořád tlačí „rychlé hubnutí bez diety“. Většina toho je buď bezúčinná drahá směs bylin, nebo nelegální farmakologický padělek. Praktický přehled hlavních kategorií a co s tím dělat, když chceš opravdu zhubnout.
Energetická bilance: BMR, aktivita, termický efekt — jak tělo počítá kalorie
BMR závisí na svalech, věku, pohlaví, hormonech. Aktivita NEAT i exercise jsou jen části. Termický efekt jídla závisí na makronutrientech. Bílkoviny 20-30 %, sacharidy 5-10 %, tuky 0-3 %. Tady je celá mapa.
Bazální metabolismus a jo-jo efekt: proč klasická dieta nakonec zhorší to, co měla opravit
Klasické hubnutí — drsný kalorický deficit, sedavé kardio, vůle. Půl roku to funguje, váha padá. Pak se to láme. Tělo přibere zpátky, plus pár kilo navíc, a další pokus už je těžší. Tomu se říká jo-jo efekt a má jednoduchý důvod: bazální metabolismus se přizpůsobuje deficitu rychleji, než si lidé myslí. A spolu s ním padají svaly, dohromady ATH (aktivní tělesná hmota). Tady je, jak to funguje, proč pravidelný cyklus dietování dělá víc škody než užitku a co dělat místo toho.
Příběhy lidí, kteří zhubli 40+ kilo a udrželi to: co je opravdu spojuje
Většina dietních příběhů končí váhou rok poté znovu nahoře. Ale existuje skupina lidí, kteří zhubli vážně a udrželi. Co o nich víme z National Weight Control Registry — a co si z toho můžeš vzít, ať vážíš 80 nebo 130 kilo.
Ovoce: zdravé jen tehdy, když ho jíš s mírou (a víš které)
Moderní šlechtěné ovoce je sladší, větší a kaloričtější než to, co jedli naši prarodiče. Dvě jablka, banán a hrst hroznů spolu dají kolem 70 g cukru — skoro trojnásobek doporučené denní dávky volného cukru WHO. Vláknina a vitamíny tam jsou, ale to nezmění fakt, že tělo zpracovává fruktózu z ovoce stejně jako z cukřenky. Tady je rozdíl mezi celistvým ovocem, džusem a sušeným, kolik je rozumná dávka a které ovoce má z hlediska metabolismu nejlepší poměr přínosů a cukru.
Slaná snídaně místo sladké: proč první jídlo dne rozhoduje o celé odpoledni
Když dáš první jídlo dne na cukru a rafinovaných sacharidech, rozjedeš si glykemickou horskou dráhu, na které se vezeš do večera. Po hodině padá energie. Před obědem máš zase hlad. Po obědě následuje další spike. Slaná snídaně tomuhle koloběhu udělá konec — bílkoviny a tuky zploští křivku glykémie, sytost vydrží do oběda a chuť na sladké klesne v průběhu týdne. Tady je, co konkrétně dát na talíř, proč to funguje a kdy klasický chleba s marmeládou prostě patří do koše.
Sezení jako rizikový faktor: i když cvičíš, dlouhý sed ti škodí dál
Sezení je často přirovnáváno k novému kouření. To je marketingová zkratka, ale směr platí. Dlouhý sed má vlastní biologii — zpomalí oběh, sníží aktivitu lipoproteinové lipázy, zvedne postprandiální glykémii, zhorší držení těla. A klíčové: cvičení ho úplně nekompenzuje. I trénovaní lidé sedící 10+ hodin denně mají měřitelně vyšší kardiovaskulární i celkovou mortalitu. Tady je, co o tom víme, kdy začíná škodit, a co s tím dělat, když je tvoje práce u stolu.
Ultrazpracované potraviny: jak je poznat a kdy z toho dělat poplach
Britský lékař Chris van Tulleken popsal v knize Ultra-Processed People průmyslově upravené potraviny jako jednu z nejhorších věcí, kterou jsme jako civilizace s vlastním jídelníčkem provedli. Část jeho tvrzení drží na vodě jako kámen, část je teze, která teprve čeká na potvrzení. Tady je rozbor.
BMI: kdy lže a kdy stačí — sportovci, senioři, asijská etnicita
BMI vznikl v 19. století u belgického matematika Quetelete jako statistický popis populace. Dnes ho používá každá ordinace na světě. Vzorec je triviální: kilogramy děleno metrem druhou. Funguje proto, že průměrný člověk má průměrné složení těla. Jenže BMI nerozliší sval od tuku, kost od vody, ani neumí říct, kam se tuk v těle distribuoval. Proto u kulturisty s 8 % tuku BMI ukáže obezitu, u křehkého seniora s 35 % tuku normální váhu, a u Asiata se stejným BMI 24 jako u Evropana je riziko diabetu o 50 % vyšší. Tady je věcný obraz, kde BMI sedí (populační epidemiologie, screening) a kde naprosto selhává (individuální složení těla).
Redukční výživa: kalorický deficit, rychlost a co reálně funguje
Energetická bilance je termodynamika, ne názor. Pokud chceš redukovat tukové zásoby, musíš vytvořit kalorický deficit. Otázka je velikost. Příliš malý deficit nedá výsledek, který by se dal vidět. Příliš velký vede ke ztrátě svalů, hladu, propadu hormonů. Pro většinu zdravých dospělých funguje 500-750 kcal/den deficit, což odpovídá 0,5-1 kg/týden. Klíčové faktory: vyšší příjem bílkovin (1,6-2,2 g/kg) chrání svalovou hmotu, vláknina sytí, silový trénink udržuje metabolismus. Tady je rámec — bez magických protokolů, ale s konkrétními čísly a evidencí o tom, co funguje a co ne.
Pět formátů půstu vedle sebe: 12:12, 16:8, 18:6, OMAD, 5:2
Půst není jedna věc. Je to spektrum mezi „nesvačím“ a „72 hodin nejím“. Mezi tím leží pět nejčastěji popsaných formátů. Tenhle text je k nim průvodcem — komu který sedí, kde jsou hranice a proč drtivá většina lidí dostane všechno, co potřebuje, už z 14:10 nebo 16:8.
Leptin a ghrelin: hormonální dvojice, která řídí hlad za tebe
Většina nutričních článků ti řekne „prostě méně jez“. Leptinová a ghrelinová rezistence říkají, proč to nefunguje. Dva hormony, dvě strany jednoho přepínače, a u inzulinově rezistentního člověka oba zacyklené. Tenhle text je o tom, co se s nimi děje a jak se jim vrátit do funkčního stavu.
Inzulin a hlad: proč po sladkém přijde hlad za hodinu
Sníš krabičku sušenek. Cítíš se sytý. Za dvě hodiny máš hlad jako dvě hodiny po obědě. Není to ve tvojí hlavě a není to mlsnost. Je to měřitelný hormonální kruh, který přepne tělo ze sytosti do hladu rychleji, než to vědomí stihne zaznamenat.
Glykogen: kolik energie máš v zásobě a proč si svaly nesdílejí
Glykogen je zásobní forma cukru. Hromadí se ve svalech a játrech, a jeho zásoby ti vystačí na zhruba den klidu nebo hodinu a půl tvrdého výkonu. Kolem každého gramu glykogenu na sebe tělo váže 3 gramy vody — proto když jdeš na nízkosacharidovou stravu, padá ti za týden 1–2 kilogramy, aniž bys spálil/a tuk. A proto se ti po dovolené plné rohlíků vrátí váha tak rychle.
Keto dieta pro začátečníky: 14 dní bez chyb, které dělá 80 % lidí
Ketogenní strava není módní výstřelek. Je to léčebný postup se stoletou historií (Wilder 1921, klinika Mayo). Funguje, ale špatný start ji dokáže pohřbít. Tenhle text dává 14denní plán, který nevyžaduje skok do extrému.
Set-point: proč tělo brání váhu jako revír
Většina lidí, kteří zhubnou, váhu po roce vrátí. Není to slabost. Je to fyziologie. Tělo má systém set-pointu — referenční hmotnost, kterou si pamatuje a brání. Tady je biologie a co s ní.
Stres, kortizol a břišní tuk: kdy je to skutečné a kdy mýtus
Klasický příběh: stres → kortizol → břišní tuk. Realita je trochu složitější. Tady je rozbor toho, co studie skutečně ukázaly, kdy je kortizol viník a kdy záminka.
OMAD vs. 2MAD: má smysl jíst opravdu jen jednou denně?
Jíst jen jednou denně (OMAD) je oblíbený formát mezi tvrdšími nadšenci přerušovaného půstu. Funguje to? Na hubnutí ano. Na budování svalů hůř. Jako dlouhodobý režim záleží na tobě. Tady je, co o OMAD víme — a proč 2MAD bývá rozumnější.
Snídaně: 60 let nutriční dogma, které novější data nepotvrzují
Generace lidí žijí ve víře, že snídaně je svatá. Babička tě budí, doktor tě kárá, fitness influenceři ti v sedm ráno doporučují ovesnou kaši namáčenou přes noc. Jenže historicky je „povinnost snídat“ jen reklama prodejců cereálií. Tady je, co o snídani skutečně víme.
Spalování břišního tuku: 7 fází, na kterých to nejčastěji vázne
Držíš dietu, fastuješ, cvičíš — a břicho stejné. Není to o vůli a nejspíš ani o kaloriích. Spalování tuku je biochemická sekvence, která musí proběhnout v daném pořadí. Stačí, aby zaškobrtla v jedné fázi, a tuk zůstane. Tady je všech sedm po pořádku.
Lžíce před spaním na spalování tuku: co ze sedmi virálních hacků opravdu funguje
TikTok a YouTube už dva roky tlačí jednu „lžíci před spaním, která pálí břišní tuk jako Ozempic“. Justin Dorff jich přilepil glukometr a otestoval sedm naráz. Z výsledků vychází, že drtivá většina z nich tělu nedělá vůbec nic, dvě umějí glykémii v noci stabilizovat — a žádná z nich tě nezbaví kil. Tady je, co stojí za reakcemi mozku a co je čistý marketing.
Devět hacků na cukr v krvi po jídle — co opravdu funguje a co je marketing
„Tohle udělá z tebe imunního na sacharidy.“ Skoro v každém videu o cukru v krvi se objeví seznam hacků, které mají zkrotit spike po jídle. Justin Dorff jich vyzkoušel devět najednou s glukometrem na paži a stejným obědem v 3hodinových intervalech. Výsledek je překvapivě jednoznačný — některé z těch triků fungují tak dobře, že je má cenu si zafixovat. Jiné jsou prázdné. Tady je rozdělení po kusu.
Devět triků na kortizol a břišní tuk — který opravdu funguje a který je marketing
„Není to cukr ani kalorie, je to kortizol.“ Jakmile někdo přejde čtyřicítku a stěžuje si na břišní tuk, Instagram mu okamžitě prodá deset hacků na hormony. Justin Dorff si koupil sadu slinných testů a vyzkoušel devět z těch hacků naráz. Pointa, kterou opakuje různými slovy: žádný z nich neudělá z břišního tuku jezírko. Některé ale měřitelně sníží večerní kortizol — a to není nic.
500 sklapovaček denně po týdnu: co se stane (a proč pak v zrcadle žádné svaly nevidíš)
TikTok je plný „před / po“ fotek za týden ab challenge. Justin Dorff udělal 7 dní × 500 bicycle crunches, nic jiného neměnil — a v zrcadle nic. Žádné svaly nevidíš ne proto, že bys je neměl/a, ale proto, že je zakrývá vrstva tuku. Spot reduction (cílené pálení tuku v místě cviku) je v literatuře vyvrácený už 40 let. Co naopak fungovat může, je v textu.
Sedm walking hacků testovaných proti 10 000 krokům — co skutečně pálí víc tuku
„Chodíš špatně.“ Tak začíná každé třetí video o hubnutí na YouTube. Justin Dorff zhubl 18 kilo právě chůzí — a pak 10 000 kroků zhuntoval, aby otestoval sedm „lepších“ hacků. Tři jsou skutečně lepší. Tři jsou jen 10 000 kroků převlečené do drahého jazyka. Jeden je tak intenzivní, že už není chůze.
Tři věci, které u hubnutí opravdu rozhodují — a v jakém pořadí
Internet je plný diet, prášků, žaludečních podvazů, zázračných lžíček a hubnoucích kouzel. Justin Dorff prošel většinu z nich osobně — a za posledních deset let se ustálil na třech věcech, které ho vždycky vrátí zpátky, když přibere. Pořadí: co jíš (největší páka), kdy jíš (zjednodušuje deficit), jestli zvedáš něco těžkého (udržuje sval). V tomhle textu si páku po páce projdeme — a vysvětlíme proč.
Měření tělesného tuku doma: smart váhy, kalipery, DEXA — co je k čemu a co je nesmysl
Jedna chytrá váha řekne 14 %, druhá 21 %, kalipery 12 %, DEXA 23 %. Stejný člověk, stejný den. Komu věřit a kdy je to vlastně jedno? Justin Dorff prošel naráz osm metod a výsledky jsou poučné: nejvíc překvapuje, jak málo se mezi sebou shodnou — a jak málo to v praxi vadí, pokud jednu z nich používáš důsledně. Tady je rozdělení podle toho, k čemu se která hodí.
Voda na hubnutí: pomáhá pít víc, nebo je to placebo?
Tracy v experimentu Justina Dorffa zhubla 1,8 kg za sedm dnů. Nezměnila stravu, necvičila, jen vypila každý den 3,8 litru vody. Vypadá to jako trik, ale když rozdělíš, co se opravdu stalo, jsou tam tři reálné mechanismy. A další tři, kterým lidi věří, ale data je nepodporují. Tady je rozdělení: co voda na hubnutí umí, kdy je to jen voda v misce na váze a kdy už opravdu spaluješ tuk.
Kila po dovolené: proč přibyly tak rychle (a kdy to není tuk, ale voda)
Vrátíš se z dovolené, postavíš se na váhu — a místo 78 kg ukáže 81. Tři kila za sedm dní. Děsivé? Spíš matematicky nemožné. Tři kila čistého tuku znamenají přebytek zhruba 23 000 kcal, tedy přes 3 000 kcal navíc každý den — to v reálu nikdo na dovolené nesní. Naprostá většina té váhy je glykogen, voda v zažívacím traktu a zadržená tekutina po slanějším jídle a alkoholu. Pojďme se podívat, co se opravdu stalo — a jak rychle to spadne zpátky, aniž bys teď týden trestal sám sebe.
Začít s činkami po čtyřicítce: co realisticky přinese 30 dnů (a co je marketing)
Justin Dorff se ve 41 letech vrátil do posilovny po roce pauzy a měsíci po operaci slepáku. Za 30 dní přibral 2,3 kg, drží stejné procento tuku, dělá víc kil v každém cviku. Není to dramatické po stránce vzhledu — a právě proto je to poučné: ukazuje, jak vypadá realistický start, který se dá udržet roky. Tady je rozbor, co po čtyřicítce v 30 dnech skutečně přijde, co je marketing fitness aplikací a kdy začíná opravdová návratnost svalů.
Pyramida jídla: jak americká dietní doporučení selhala (a co z toho platí i u nás)
Od roku 1980, kdy USA vydaly první oficiální dietní doporučení, se výskyt obezity v zemi víc než zdvojnásobil. To samo o sobě není důkaz příčiny, ale Justin Dorff to ve svém videu nazývá „největším podvodem všech dob“. Skutečnost je pestřejší: doporučení skutečně vedla k chybnému zaměření na nízký tuk a vysoké sacharidy, sponzoři z potravinářského průmyslu měli prsty leckde, ale obezitu nezpůsobil jen jeden dokument. Tady je rozdělení: co z té kritiky platí, co je zjednodušení a co si z toho má vzít český čtenář.
Levné zdravé jídlo: pravidla, která fungují i s pětistovkou týdně
Podle FAO si přes 2,8 miliardy lidí na světě nemůže dovolit zdravou stravu. YouTuber Justin Dorff udělal dva experimenty: 100 hodin jenom z amerického dolarového obchodu Dollar Tree a test nejzdravějších položek napříč fast foody. Závěr: zdravé jídlo nestojí o moc víc, jen vyžaduje jiné rozhodnutí. Tady je pět pravidel, která fungují v Albertu, v Penny i v Lidlu — bez měření maker a počítání každého jogurtu.
Hubnoucí mýty 2024–2026: co dnes přestává platit (a co je nově konsensus)
Většina dietujících váhu nakonec získá zpátky — podle National Weight Control Registry si dlouhodobou ztrátu udrží jen asi pětina lidí. Není to vůlí, je to systémem rad, který nepasuje na reálné lidi. Justin Dorff ve čtyřech videích shrnuje, co se v posledních deseti letech v hubnoucí literatuře posunulo: méně počítání kalorií, víc kvality jídla, méně kardia, víc spánku, méně mlsání mezi jídly, víc časově omezeného stravování. Tady je střízlivý rozbor — co z nového konsensu drží na datech a kde Dorff přehání tak, že by ti z toho mohlo být zle.
Hlad při půstu: jak ho přečkat (a kdy ustoupit)
Půst zní jednoduše: nejíst. V praxi tě mezi 16. a 24. hodinou půstu chytne vlna hladu, která ti zatemní rozum. Vědět dvě věci — že hlad přichází ve vlnách a že jednou konkrétní akcí ho zhasneš — je rozdíl mezi „zkusil jsem to a vzdal“ a „funguje mi to“. Tady je devět taktik, kterými to zvládají dlouholetí praktici, a tři signály, kdy je čas půst přerušit a najíst se — bez výčitek.
Kalorická restrikce vs. půst: stejný výsledek, jiná cesta?
„Stačí jíst méně“ vs. „stačí jíst méně často“ — dva tábory, jeden cíl. Pokud měříš hubnutí za 12 měsíců, rozdíl je minimální. Pokud se ptáš na dodržování, glykemické ukazatele a praktickou snášenlivost, rozdíly jsou znatelné. Tady je rámec pro rozhodování.
Počítání kalorií: proč „kalorie není kalorie“ — a přesto na ní pořád záleží
Termodynamický zákon zachování energie platí — tělo není vyňato z fyziky. Ale „kalorie je kalorie“ jako preskriptivní rada vede k 200 kcal cheesecake místo 200 kcal lososa. Tady je rozumný pohled na to, kdy kalorie skutečně rozhodují a kdy se na ně dá zapomenout.
Plateau po 3 měsících diety: 5 fyziologických příčin a co s nimi
První dva měsíce hubneš. Třetí měsíc se to zastaví. Většina lidí to bere jako selhání a vzdá to. Ve skutečnosti je za tím sada predikovatelných fyziologických adaptací — a každá z nich má řešení.
Spánek pod 6 hodin a váha: o kolik víc sníš, aniž bys o tom věděl
Spánek pod 6 hodin ti nezpůsobí přibývání přímo. Způsobí, že podvědomě sníš o 200–500 kcal víc, hlavně rafinovaných sacharidů a tuků. Hormony hladu se otáčí proti tobě, kortizol stoupá, inzulinová citlivost klesá. Tady je co o spánku a váze skutečně víme.
Hnědá tuková tkáň: pravda o pobytu v chladu pro hubnutí
Hnědá tuková tkáň (BAT) je termogenní tuková tkáň, která energii místo ukládání spaluje. Kojenci jí mají hodně. Až do roku 2009 jsme si mysleli, že dospělí ji nemají. Pak ji našli pomocí PET-CT. Wim Hof a Andrew Huberman ji zpopularizovali. Tady je vyvážený pohled na to, co BAT skutečně umí.
Jo-jo efekt: skutečné riziko, nebo jen poučka?
Zhubnu 10 kg, naberu 12. Zhubnu 8 kg, naberu 10. To je jo-jo efekt. Dlouho se bral jako mýtus, novější data u rizikových skupin naznačují, že nemusí být neškodný. Tady je rozumný pohled na to, co s tím dělat.
MCT olej: keto doplněk, nebo obyčejná mastná kyselina?
MCT olej je v keto komunitě hit — bulletproof káva, ranní rituál, „flow“. Skutečné přínosy jsou skromnější než marketing, ale nejsou nulové. Tady je, co o něm doopravdy víme.