Téma · Psychika a vztahy
Vnitřní kritik
23 článků
Škodolibost: proč nás občas potěší cizí neúspěch
Škodolibost neradi přiznáváme, a přitom ji zná každý. Co psychologie ví o tom, kdy a proč ji cítíme — a co se z ní dá o sobě dozvědět.
Syndrom podvodníka: pocit, že tě každou chvíli odhalí
Spousta schopných lidí žije s tichým strachem, že na svůj úspěch nemají a jen to dobře hrají. Co je syndrom podvodníka, proč vzniká a co s ním.
People-pleasing: když být hodný znamená zmizet
Lidé, kteří chtějí pořád vyhovět, bývají oblíbení a nenápadní. Pod hladkým povrchem se ale schovává cena: potlačené potřeby, únava a vztahy bez upřímnosti.
Perfekcionismus: není to ctnost, ani když to tak vypadá
„Mou slabostí je, že jsem perfekcionista.“ Zní to skoro jako chvála. Výzkum ale ukazuje, že perfekcionismu přibývá a jeho nezdravá podoba se pojí s úzkostí a depresí.
Stud a vina: dvě emoce, které pleteme — a každá učí něco jiného
Vinu a stud házíme do jednoho pytle. Psychologie je ale ostře rozlišuje — a ukazuje, že jedna z nich pomáhá růst, zatímco druhá v nadbytku ubližuje.
Sebesabotáž: proč si někdy podrážíme nohy sami
Vypadá to nesmyslně: chceme něčeho dosáhnout a sami si v tom zabráníme. Sebesabotáž ale není slabost vůle — je to obrana. Když pochopíš, před čím chrání, dá se rozpustit.
Síla mysli a sebeklam: lekce z mentalismu a kognitivní psychologie
Stories we tell ourselves — věty, kterými si vykládáme realitu — ovlivňují utrpení víc než realita sama. To není ezoterika, je to opakovaně doložená kognitivní psychologie. Tady je, co o tom víme a jak s tím pracovat bez self-help pohádek o „myšlenkové síle".
Sebesoucit a odolnost vůči studu: Kristin Neff a Brené Brown vedle sebe
Kristin Neff (self-compassion) a Brené Brown (shame resilience) pracují s podobným tématem — jak nepadnout do studu a sebepohrdání — ale z opačných konců. Neff přichází z buddhistické meditační tradice a akademické psychologie. Brown z kvalitativního výzkumu a sociální práce. Kde se protínají, kde se liší, a kdo pro tebe bude fungovat lépe.
Vnitřní kritik: jak přepsat hlas, který tě drží zaseknutého
Skoro každý má v hlavě hlas, který hodnotí. U většiny je to užitečný redaktor. U části lidí je to neúnavný soud s rozsudkem vinen ještě před začátkem slyšení. Carol Dweck a moderní psychologie motivace ukazují, že vnitřní kritik se dá trénovat — a že kritika sama o sobě není problém, problém je její tón, cíl a časování.
Václav Mandovec: Disciplína je svoboda. A sebekritika je pozůstatek dětství.
Václav Mandovec — školní psycholog, psychoterapeut a majitel fitness centra — vysvětluje, proč pravidelný pohyb často funguje jako první pomoc pro psychiku dřív, než má člověk sílu jít do terapie. A proč je rozdíl mezi „musím“ a „můžu“ větší, než se zdá: „musím“ bývá vnitřní nátlak, „můžu“ je svobodná volba. Shrnutí hodinového rozhovoru pro ty, kdo ho nechtějí poslouchat celý.
ACT: Když myšlenky nejsou fakta
Terapie přijetí a odhodlání (ACT) neříká „mysli pozitivně“. Říká: myšlenky jsou jako mraky, ne jako počasí. Můžeš je vidět, ale nemusíš jim věřit. A to mění hodně.
CBT v 10 minutách: Model ABC
Kognitivně-behaviorální terapie má nejvíc dat ze všech psychoterapií. Jejím jádrem je jednoduchý postup, který se dá naučit hned dnes: A – B – C.
IFS: Nejsi jeden. A to je dobrá zpráva.
Možná sis někdy řekla „část mě to chce, ale část mě ne“. Richard Schwartz zjistil, že to není jen metafora. Je to výstižný popis toho, jak mysl skutečně funguje.
Stín podle Junga: Co odmítáš vidět, vládne tobě
Co na druhých nejvíc soudíme, to v sobě odmítáme vidět. Carl Gustav Jung tuto myšlenku postavil do centra své psychologie. Dá se pochopit bez mystických odboček.
Sebesoucit není sebelítost
Kristin Neff strávila 20 let výzkumem jedné věci: jestli ti pomůže, když jsi na sebe přísná. Výsledek přesně opačný, než by čekala většina trenérů výkonu.
Ego: co to je a jak ho zvládat (i posílit)
Pop-psychologie radí „ego pryč". Klinická psychologie dvacátého století říká pravý opak: bez koherentního ega se rozpadá fungování. Tady je, jak rozumět egu mimo žargon a jak s ním pracovat — když je moc velké i moc malé.
Mentalita oběti: když z bolesti udělám identitu, nemůžu ji pustit
Tendence k osobní obětnosti je doložená psychologická vlastnost, ne morální vada. Stojí na hrdinsko-obětnické smyčce, ze které se vystupuje pomalu — a vždycky přes jeden těžký krok: přijetí kousku odpovědnosti.
Nadané děti: život s nálepkou, která nejdřív zachrání a později paralyzuje
Být nadané dítě zní jako dar. Klinická zkušenost ale ukazuje, že je to spíš zvláštní druh „speciálních potřeb“ — a pokud se na ně nepřijde včas, vyrábí typický vzorec selhání v dospělosti: mezeru mezi tím, co bys měl/a dokázat, a tím, co dokážeš.
Sebehodnota: proč ti nestačí ani úspěch, ani pochvala — a co tedy ano
Proč nejvíc trpí pocitem „nejsem dost“ právě ti, kteří mají v životě nejvíc. Co s tím dělá srovnávací identita a vnitřní rodičovský hlas. A tři kroky k sebehodnotě, která drží i ve dnech, kdy se nedaří.
Proč nosíš masku: o zasloužené ochraně, která se pomalu stává klecí
Maska není slabost, je to zaslouženě naučená sebeobrana. Ale když se stane jediným režimem, izoluje tě i v plné místnosti. Pojďme rozebrat, jak se z ní pomalu dostat bez radikalismu „autenticity“.
Autenticita vs. strategie: kdy „buď sám sebou" škodí
Současný psychologický výzkum (Wood et al. 2008) ukazuje, že autenticita má tři vrstvy — a strategická adaptace v sociálních situacích jednu z nich neporušuje. Problém začíná teprve tam, kde se přizpůsobení mění v dlouhodobé odpojení od vlastních hodnot.
Lenost: nálepka, která brání pochopit, co se s tebou doopravdy děje
Proč „jsem prostě líný/á“ je málokdy přesná diagnóza. Co se pod tou nálepkou nejčastěji schovává — a co dělat, když se z konkrétního problému stane permanentní identita.
Sebezdokonalování jako past: když rada „pracuj na sobě“ tě tlačí dál do potíží
Proč ti rada „prostě se zlepši“ často ublíží víc, než neudělá nic. Co self-help guruové prodávají a co ne. A jak se z věčného sebevylepšování pomalu vrátit k tomu, že stojíš za to už dnes — i jako rozpracovaný draft.