Téma · Psychika a vztahy
Deprese a nálada
12 článků
Konopí: co o jeho účincích a rizicích víme
Debata o konopí se vede v extrémech. Věda je věcnější — některá rizika jsou reálná, jiná přehnaná, a hodně záleží na věku a frekvenci. Co platí.
Hormonální antikoncepce a psychika: co data ukazují (a kde Sarah Hill přehání)
Antikoncepce zformovala emancipaci žen — a zároveň jsou v ní detaily, o kterých řada gynekologů standardně nemluví. Co dnes víme o vlivu na náladu, libido, výběr partnera. A co je polemická nadsázka.
Mikrobiom a osa střevo–mozek: co o tom skutečně víme
Osa střevo–mozek je reálná a fascinující věc. Taky je to oblast, kde marketing běží roky napřed před důkazy. Tady je střízlivý přehled: jak střevo a mozek spolu mluví, co je doložené, co je zatím hypotéza a co s tím rozumně dělat.
Jídlo a nálada: co strava opravdu dělá s duševní pohodou
Že jídlo ovlivňuje tělo, nikoho nepřekvapí. Že sahá až do nálady, zní měkčeji — skoro jako wellness slogan. Jenže existují kontrolované studie, ve kterých úprava jídelníčku prokazatelně zmírnila příznaky deprese. Není to zázrak ani náhrada za terapii. Je to ale skutečná a dost podceňovaná páka.
ADHD a vyčerpání: proč tě běžný den unaví víc než ostatní
„Snažím se ze všech sil, ale připadá mi, že zvládnu desetinu toho co ostatní — a stejně bych mohl spát půl roku.“ Tahle věta z internetového fóra vystihuje něco, o čem se u ADHD skoro nemluví: pořádné, každodenní vyčerpání. Tady jsou čtyři důvody, proč tě běžný den sní víc než lidi kolem, a co se s tím dá dělat.
Cyril Höschl: žít pro druhé
Cyril Höschl (12. 11. 1949 – 21. 4. 2025) byl nejviditelnější český psychiatr posledního půlstoletí. V roce 2024 obdržel Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. Dokument „Žít pro druhé“ (ČT 2026, režie Jan Mudra) se natáčel řadu let — režisér ho začal točit, když byl Höschl ještě zdravý, a dotočil ho v posledních měsících těžké nemoci. Höschl souhlasil pokračovat, protože věděl, že portrét bude sloužit i po jeho odchodu. Shrnutí toho, co po sobě nechal: most mezi mozkem a smyslem, NUDZ v Klecanech a věta „když něco víte, dlužíte to předat dál“.
Depresivní epizoda vs. smutek: kde je hranice
Slovo „deprese“ se v češtině používá pro všechno od „mám zhoršenou náladu kvůli počasí“ po klinický obraz, který patří do péče psychiatra. Tahle směs má dvě špatné zprávy: lidé v obyčejném smutku se nezbytečně diagnostikují, a lidé v klinické depresi to odkládají, protože si říkají „vždyť je to jenom smutek“.
Ruminace: proč se mysl zacyklí a co s tím
Ležíš v posteli, venku je půl čtvrté ráno, a mozek po páté přehrává konverzaci z práce, která se odehrála před týdnem. Nic nového k ní nemáš. Nic z toho nevyřešíš. A přesto nemůžeš přestat. Tohle je ruminace — specifický mentální režim, který vypadá jako přemýšlení, ale funguje jako chycený zvonek.
Spánek jako nejlevnější antidepresivum
Matthew Walker ze své kariéry spánkového neurovědce udělal jedno: přesvědčil zbytek oboru, že spánek není luxus. Je to infrastrukturní údržba mysli.
Anhedonie: když tě nic netěší
Proč ti práce, jídlo i přátelé připadají bez šťávy. Co s tím dělá nezvládnutelný seznam chtění a proč se z toho neumotivuješ nahoru. A jak nudou — ano, nudou — pomalu rozsvítit obrazovku života.
ADHD, nebo úzkost? Proč to vypadá podobně — a proč to spolu chodí ruku v ruce
Pacient přijde s tím, že se nesoustředí, nepamatuje si schůzky a večer leží v posteli, kde mu hlava chrlí scénáře. Je to ADHD? Generalizovaná úzkost? Obojí? V téhle dvojici je víc překryvu, než kolik se z jednoho dotazníku dá poznat — a klinická literatura ukazuje, že rozdělování na „buď a nebo“ obvykle míjí, jak to funguje.
Nihilismus a beznaděj: kdy filosofie skončí a začne biologie
Nietzsche, Camus a Frankl nepatří do mlhy. Patří vedle dat o tom, jak smysl chrání tělo před stresem, jak vědomí smrti živí potřebu hodnot a kdy se „filosofie“ stává převlekem pro depresi.