V Diary of a CEO ho představují slovy „doktor a terapeut světových superhvězd“. Daniel Amen během rozhovoru řekne, že měl mezi pacienty Justina Biebera, Miley Cyrus a Bellu Hadid. Že má jedenáct klinik po celé Americe. Že provedl přes 225 tisíc SPECT skenů mozku. Že existuje pět typů mozku a podle nich ti může poradit, koho si vzít. A že jeho protokol „zachránil tisíce dětí s ADHD“.
Při poslechu cítíš sympatii. Mluví srdečně, věcně, s evidentní empatií. Vystupuje jako lékař, který viděl utrpení a hledá řešení.
A přesto: Americká psychiatrická asociace ve svém Resource Document on Neuroimaging (2018) jasně shrnuje, že žádný neurozobrazovací biomarker zatím není klinicky využitelný pro psychiatrickou diagnostiku. Mainstreamová psychiatrie Amenovu praxi dlouhodobě zpochybňuje — od kritiky Adinoffa a Devouse v American Journal of Psychiatry (2010) po editorial Marthy Farah z University of Pennsylvania. Jak může být oboje pravda — Amen je sympatický, viditelný, dobře míněný — a jeho metoda je vědecky neopodstatněná?
Co je SPECT a co opravdu měří
SPECT (single photon emission computed tomography) je nukleární medicínská metoda. Pacient dostane do žíly radiofarmaceutikum — slabě radioaktivní látku, která se v mozku rozšíří úměrně prokrvení. Skener pak změří, kde se signál koncentruje. Výsledek je trojrozměrná mapa krevního proudění v mozku.
Pro správné použití má SPECT v neurologii pevné místo:
- Diferenciální diagnostika demencí — odlišení Alzheimerovy choroby od frontotemporální demence.
- Epilepsie — lokalizace ohniska před chirurgií.
- Perfuzní deficit po mrtvici nebo TBI — vyhodnocení rozsahu poškození.
Pro psychiatrickou diagnostiku nesedí — ne proto, že by mozek nehrál roli, ale proto, že rozlišení a citlivost na úrovni jednotlivce nestačí. Přehled First a kol. v American Journal of Psychiatry (2018) shrnuje: na skupinové úrovni (depresivní vs. zdraví) statistický rozdíl existuje, ale na úrovni jednotlivého pacienta jsou senzitivita i specificita pro běžnou psychiatrickou diagnózu nedostatečné. SPECT ti nepoví, jestli máš ADHD, depresi nebo úzkostnou poruchu.
Pět typů mozku — jen příběh
Amen v rozhovoru s nadšením popisuje svých pět primárních typů mozku: vyvážený, spontánní, vytrvalý, citlivý, opatrný. Říká, že máš dohromady 16 typů. Říká, že podle toho můžeš vědět, koho si máš vzít. Říká, že to vyzkoušel ve své „Couples from Hell“ studii s 500 páry.
Empirický problém: žádná replikovaná, peer-reviewed studie nepotvrzuje, že tyhle „typy“ existují jako biologické kategorie. Klasická neurovědecká báze pro pozornost (Posner & Petersen 1990) ukazuje, že systémy pozornosti, exekutivních funkcí a emoční regulace jsou kontinuální, ne kategoriální. Lidé se neliší „typem mozku“ — liší se mírou aktivace různých systémů.
Amenovy „typy“ jsou marketingově srozumitelná, věcně klamná zkratka. Připomínají Myers-Briggsův osobnostní test: lidé si v nich rádi najdou sebe, dávají jim smysl ve vztazích, cítí se po nich pochopení. Empirická validita je nulová.
Co z Amenovy práce přesto stojí za to
Bylo by nefér ho odbýt jako čistého šarlatána. Amen za 30 let veřejné práce posunul debatu o duševním zdraví ve třech věcech, ve kterých má pravdu:
1. Mozek je orgán a chová se jako orgán
Před deseti, dvaceti lety to nebylo intuitivní. Pacient s depresí slýchal, že má „chemickou nerovnováhu“ nebo „je slabý“. Amen už v devadesátých letech říkal, že spánek, výživa, pohyb a sociální vztahy mění strukturu a funkci mozku. Tahle teze je dnes mainstream. V té době zněla jako revoluce. Amen ji propagoval k masovému publiku tak, jak to akademická psychiatrie neuměla.
2. Trauma hlavy je vážný problém
Amen prosadil debatu o CTE (chronic traumatic encephalopathy) u sportovců dřív, než to NFL bylo ochotno přiznat. Mez a kol. (JAMA 2017) v dnes klasické studii 202 zesnulých amerických fotbalistů zjistili CTE na pitvě u 177 z nich; mezi 111 bývalými hráči NFL pak u 110 (99 %). Vzorek je dárcovský, takže reálná prevalence v celé populaci NFL bude nižší — ale signál je silný. Amen tlačil veřejnost a hráče k brzké intervenci, k tomu, aby přestali bagatelizovat „pouhý otřes“. Tady má morální i klinickou pravdu, i když diagnostika CTE in vivo zatím není možná — CTE se zjistí až po smrti.
3. Stigma je škodlivé
Amen dlouhodobě říká, že psychiatrické stavy nejsou morální slabost, ale problém v orgánu, který se dá léčit. Tohle je destigmatizační poselství, které má hodnotu, i když je nosič (SPECT sken) problematický. Veřejnost ho slyší od Amena snáz než od akademika v taláru.
Praktický návod: kdy SPECT (ne)dává smysl
SPECT může dávat smysl, pokud
- Máš diagnostikovanou demenci a neurolog potřebuje odlišit Alzheimera od frontotemporální demence.
- Máš epilepsii rezistentní na léky a chystá se chirurgie.
- Měl jsi mrtvici a tým sleduje perfuzní deficit.
- Lékaři podezřívají organickou patologii (tumor, cysta, vaskulární malformace) a CT nebo MRI nestačí.
SPECT ti neřekne
- Jestli máš ADHD, depresi nebo úzkostnou poruchu. Pro tyto stavy je primární klinické vyšetření a hodnotící škály (DSM-5 kritéria, MADRS, Hamilton).
- Jaký je tvůj „typ mozku“ pro výběr partnera.
- Jestli „máš poškozený mozek“ obecným způsobem, který by ti změnil život.
- Která konkrétní suplementace ti pomůže — to musí prokázat randomizovaná studie, ne snímek.
„Vidět svůj mozek na obrazovce je emocionálně silné. To ale neznamená, že ti to řekne, jak žít."
Pět věcí, které opravdu mění mozek (bez SPECTu)
Paradoxně: pět věcí, které Amen doporučuje pacientům po skenu, je v podstatě totožných s tím, co doporučuje Lancetská komise pro prevenci demence (2024) — bez nutnosti kohokoli skenovat.
- Aerobní pohyb 150 minut týdně. BDNF, hipokampus, neuroplasticita. Empiricky doloženo (Erickson 2011 PNAS).
- Sedm až devět hodin spánku. Glymfatický systém, paměťová konsolidace. Sabia 2021 Nature Communications.
- Středomořská nebo MIND strava. Studie z Rush University (Morris 2015) ukázala 35–53% nižší riziko Alzheimera podle míry dodržování.
- Sociální vazby. Holt-Lunstad 2010: chybějící sociální vazby mají na úmrtnost dopad srovnatelný s kouřením zhruba 15 cigaret denně.
- Práce se stresem. Všímavost, terapie, jasné hranice. CBT a MBSR mají největší evidenci.
Žádný sken na to nepotřebuješ. Žádné tisíce dolarů nepotřebuješ. Potřebuješ to dělat.
Když nestačí
Pokud máš podezření na ADHD, depresi nebo úzkostnou poruchu, jdi k psychiatrovi nebo klinickému psychologovi. V Česku najdeš seznamy přes ČAP (czap.cz), ČSKP (cskp.cz) nebo Asociaci klinických psychologů (akpcr.cz). Diagnóza stojí na klinickém vyšetření, ne na zobrazování.
Pokud máš obavu z TBI (traumatického poranění mozku) — opakované otřesy, fotbal v dětství, autonehoda — neurolog a neuropsycholog dělají standardní postupy, které jsou hrazeny pojišťovnou.
Pokud máš zájem o brain health prevence dlouhodobě, viz prevenci kognitivního poklesu a cvičení a mozek.
Souvisí: Jak číst zdravotní titulky, Supplement průmysl a marketing, Mysl a tělo: kdy placebo opravdu léčí.