Trh s doplňky stravy je obří a každým rokem roste. Tahle čísla nevypovídají o tom, jak moc doplňky fungují — vypovídají o tom, jak dobře se prodávají. To jsou dvě úplně různé věci a celý tento text je o jejich rozdílu.
Co skutečně má data
Začněme tím dobrým. Pár doplňků smysl dává — ale skoro vždy jen v konkrétní situaci, ne plošně:
- Vitamin D — v zimních měsících na severu, kde slunce nestačí.
- Vitamin B12 — u vegetariánské a veganské stravy, ve vyšším věku, při dlouhodobém užívání některých léků.
- Kyselina listová — před a v začátku těhotenství.
- Železo — při prokázaném nedostatku, ne „pro jistotu“.
- Kreatin — nejlépe doložený výkonnostní doplněk, s daty i pro starší a neaktivní lidi.
- Omega-3 — když nejíš ryby.
Všimni si vzorce: skoro každý smysluplný doplněk doplňuje konkrétní zjištěný nedostatek. Manson a Bassuková (JAMA 2018) to shrnuly jasně — u dobře živeného člověka většina vitaminových a minerálních doplňků žádný prokazatelný přínos nemá. Doplněk je náhradní díl, ne vylepšení.
„Smysluplný doplněk skoro vždy doplňuje zjištěný nedostatek. „Pro jistotu“ není zjištěný nedostatek."
Proč regulace nechrání tak, jak myslíš
Většina lidí předpokládá, že když je něco v lékárně nebo v obchodě, někdo to prověřil jako lék. U doplňků to neplatí.
- Doplněk není lék. Doplňky stravy se neschvalují jako léčiva. Výrobce nemusí před uvedením na trh dokazovat, že přípravek účinkuje — odpovědnost za bezpečnost a pravdivý popis nese on sám.
- Obsah neodpovídá vždy etiketě. Cohen (NEJM 2014) opakovaně dokumentoval doplňky, které obsahovaly míň účinné látky, než slibovaly — nebo naopak něco navíc, co tam nemělo co dělat.
- Nejsou neškodné. Geller a kolegové (NEJM 2015) odhadli, že doplňky v USA stojí ročně za desetitisíci návštěvami pohotovosti — od bušení srdce po stimulantech po polykací příhody u starších lidí. „Přírodní“ neznamená „bezpečné“.
- Interakce s léky. Třezalka oslabuje účinek řady léků, vitamin K mění srážlivost krve. Doplněk navíc do medikace nepatří bez konzultace.
Jak číst slib na etiketě i ve videu
Tady je praktická sada otázek. Funguje na krabičku v regálu stejně jako na nadšené video typu „nejlepší doplněk, který musíš brát“.
Pozor na rétoriku superlativů. Formát „číslo jedna“, „tohle ti zatajili“, „jediná věc, kterou potřebuješ“ je marketingový rámec, ne shrnutí dat. Tělo není stroj, který se naráz vylepší jednou kapslí — a kdo tvrdí opak, většinou tu kapsli prodává.
Časté omyly
„Doplněk neuškodí, tak ho beru pro jistotu.“
Uškodit může — finančně vždy, zdravotně při předávkování vitaminů rozpustných v tuku, při interakcích s léky nebo u kontaminovaných přípravků. „Pro jistotu“ je nejdražší a nejméně podložený důvod, proč něco brát.
„Když to prodávají v lékárně, je to ověřené.“
Místo prodeje nevypovídá o účinnosti. Doplněk v lékárně prošel stejně mírným režimem jako doplněk z e-shopu. Lékárna je distribuce, ne klinické hodnocení.
„Beru multivitamin, takže mám výživu pokrytou.“
Multivitamin nenahradí pestrou stravu — chybí mu vláknina, bílkovina i tisíce látek z rostlin, které neumíme nacpat do tablety. Komu multivitamin (ne)dává smysl, rozebírá text Multivitamin — ano, ne, komu.
Když nestačí
Než sáhneš po doplňku, dává smysl obrácený postup: nech si změřit, co ti opravdu chybí. Krevní odběr u praktického lékaře ukáže vitamin D, B12, železo i další hodnoty — a podle nich doplňuj cíleně to, co schází. Je to levnější, bezpečnější a účinnější než plný regál krabiček kupovaný podle videí. Doplněk má být odpověď na konkrétní otázku, ne výstřel naslepo.