všejedno.
Sprinter připravený ve startovních blocích na dráze
🍎 Zdraví

HIIT prakticky: Tabata, Norwegian 4×4, 10×1 — co kdy

Tabata 1996: 8× 20s sprint / 10s pauza. Norwegian 4×4 (Wisløff 2007): 4 minuty 90 % HRmax × 4. Helgerud 2007: nejúčinnější protokol pro VO2 max.

Čtení 4 min
foto: Andrea Piacquadio / Pexels

HIIT není jeden jediný protokol. Je to celá rodina protokolů s velmi rozdílnými fyziologickými účinky. Tabata trénuje glykolýzu, norský 4×4 trénuje srdce, 10×1 trénuje VO2 max. Tady je přehled, co se hodí kdy.

HIIT = High-Intensity Interval Training. Široký pojem pro střídání vysoce intenzivních intervalů s aktivní nebo pasivní pauzou. Konkrétní protokoly mají různé fyziologické efekty.

Tabata (1996)

  • Protokol: 8× 20 vteřin na téměř maximální úsilí, mezi nimi 10 vteřin pauza. Celkem 4 minuty.
  • Co trénuje: anaerobní kapacitu a VO2 max. Tabata 1996 ukázal +28 % anaerobní kapacity za 6 týdnů (5× týdně).
  • Pro koho: pokročilí sportovci s dobrým aerobním základem. Pro začátečníky příliš tvrdé.
  • Forma pohybu: rotoped (originál), sprinty, švihy s kettlebellem.
  • Frekvence: nejvýš 3× týdně. Víc už hrozí přetrénováním.

Norský protokol 4×4 (Wisløff 2007)

  • Protokol: 4× (4 minuty na 85–95 % maximálního tepu, mezi nimi 3 minuty aktivní pauza na 60 %). Celkem zhruba 30 minut.
  • Co trénuje: aerobní kapacitu a srdce. Wisløff 2007 u srdečního selhání: +46 % VO2 max za 12 týdnů. Helgerud 2007 u zdravých: +7,2 % VO2 max za 8 týdnů.
  • Pro koho: téměř pro každého. I pro starší dospělé a kardiologické pacienty (po konzultaci).
  • Forma pohybu: běh, kolo, kanoe, plavání.
  • Frekvence: 2–3× týdně.

Sprintové intervaly 10×1

  • Protokol: 10× (1 minuta na 90 a víc % maximálního tepu, 1 minuta aktivní pauza). Celkem zhruba 20 minut.
  • Co trénuje: VO2 max a laktátový práh. Little a Gibala 2010 (J Physiol) — účinné pro adaptaci mitochondrií.
  • Pro koho: středně pokročilí. Pro začátečníky jako další krok.
  • Forma pohybu: běh, kolo, schody.
  • Frekvence: 2× týdně.

Co HIIT NEdělá

  • Nenahradí silový trénink. Růst svalů potřebuje postupně zvyšovanou zátěž.
  • Nenahradí zónu 2. Hustotu mitochondrií a spalování tuku trénuje pomalá aerobní práce.
  • Není zázrak na hubnutí. Spálí kalorie, ale subjektivně míň než dlouhé kardio. Pomůže udržet deficit, ale magie to není.

Co mít splněné před HIIT

  • 3 a víc měsíců aerobního základu (zóna 2). HIIT bez aerobního podkladu znamená víc zranění a horší výsledky.
  • Žádné kardiovaskulární onemocnění bez vyšetření.
  • Dobrý spánek. Pokud spíš 5 hodin, HIIT zvedne kortizol a stres zhorší.
  • Aspoň 24 hodin na zotavení mezi sezeními. Ne každý den.

Praktický týdenní plán

  • Pondělí: silový trénink.
  • Úterý: kardio v zóně 2, 60 minut.
  • Středa: norský protokol 4×4.
  • Čtvrtek: silový trénink.
  • Pátek: kardio v zóně 2, 60 minut.
  • Sobota: silový trénink a na konci sprinty 10×1.
  • Neděle: aktivní odpočinek (chůze).

Bezpečnost

  • Rozcvička je povinná. 5–10 minut lehčího pohybu před HIIT. Sníží riziko zranění zhruba o polovinu.
  • Vyklusání. 5 minut lehčího pohybu po HIIT. Stabilizuje krevní tlak.
  • Hydratace a elektrolyty. Vyšší ztráty potem.
  • Žádné HIIT při akutní nemoci. Zatěžuje imunitu.

Časté omyly

„Čtyři minuty tabaty stačí na celý trénink.“

Marketing. Tabata je extrémně intenzivní, ale není celý tréninkový týden. Potřebuješ i zónu 2 a silový trénink.

„HIIT každý den, ať vidím výsledky.“

Přetrénování. HIIT 5–7× týdně bez zotavení znamená horší výkon, vyšší kortizol a rozbitý spánek. Maximum jsou 2–3× týdně.

„Když nelapám po dechu jako ryba, nebylo to HIIT.“

HIIT není o utrpení, ale o měřitelné intenzitě. Použij hrudní pás na tep nebo zóny VO2 max. Subjektivní „těžko“ může být klidně jen zóna 4, ne HIIT.

Když nestačí

Pokud máš kardiovaskulární onemocnění, poraď se s kardiologem. Wisløff 2007 ukázal, že HIIT je bezpečné a vysoce účinné i u srdečního selhání — ale pod dohledem. Pro většinu zdravých dospělých je optimální kombinace norský protokol 4×4 dvakrát týdně a zóna 2.

Pokračuj v rubrice