WHO definuje probiotika jako živé mikroorganismy, které v dostatečném množství přinášejí hostiteli zdravotní přínos. Klíčová slova: dostatečné množství a konkrétní kmen.
Sanders et al. (Nature Reviews, 2019) zdůrazňují, že účinek závisí na konkrétním kmeni. Lactobacillus rhamnosus GG má jiná data než L. rhamnosus LB21. Samotný rod „Lactobacillus“ ti neřekne nic.
5 nejlépe doložených kmenů
1. Lactobacillus rhamnosus GG (LGG)
- Průjem po antibiotikách: snižuje výskyt zhruba o polovinu (Hempel 2012).
- Akutní průjem u dětí: zkracuje ho zhruba o den.
- Atopická dermatitida u dětí (slabší doklady).
Dávka: 10–20 miliard CFU denně. Z dostupných přípravků třeba Activia LGG nebo Dicoflor.
2. Saccharomyces boulardii
- Průjem po antibiotikách: účinek srovnatelný s LGG.
- Cestovatelský průjem: prevence.
- Návrat infekce C. difficile: snižuje (jako doplněk léčby).
- Pozor: je to kvasinka, ne bakterie. Antibiotika ji nezničí.
Dávka: 5–10 miliard CFU. V ČR je nejdostupnější Enterol.
3. Bifidobacterium lactis BB-12
- Zácpa: zvyšuje četnost stolice.
- Imunita: mírné zvýšení IgA, méně dýchacích infekcí.
- U seniorů: lepší trávení.
Dávka: 1–10 miliard. Bývá v mnoha běžných jogurtech.
4. Lactobacillus reuteri DSM 17938
- Kojenecká kolika: zkracuje dobu pláče (RCT, Sung 2018).
- Ublinkávání u kojenců.
- Funkční bolesti břicha u dětí.
Dávka: u kojenců 100 milionů CFU denně.
5. VSL#3 (směs osmi kmenů)
- Ulcerózní kolitida: podporuje udržení remise.
- Pouchitida po odstranění tlustého střeva.
- Průjmovitý typ dráždivého tračníku (IBS-D): slabší doklady.
Vysoká dávka: 450 miliard CFU. Drahé. V ČR jen na recept (Vivomixx).
Jak číst etiketu
- Konkrétní kmen, ne jen rod a druh. „Lactobacillus rhamnosus GG“, ne jen „Lactobacillus rhamnosus“.
- CFU k datu spotřeby, ne „při výrobě“. Výrobce by měl ručit za aktivitu až do konce trvanlivosti.
- Do lednice, nebo ne? Některé kmeny musí v chladu. Pokud výrobek leží v supermarketu při pokojové teplotě, není to ten správný.
- Enterosolventní tableta nebo kapsle s pozvolným uvolňováním. Žaludeční kyselina zničí většinu bakterií. Enterosolventní forma se jí vyhne.
Kdy probiotika nemají smysl
- Zdravá strava plus fermentované potraviny: nejlevnější probiotika, jaká existují. Doplněk je pak většinou zbytečný.
- Chronický stav (IBS, IBD) bez konkrétní indikace. Postup „zkus to, snad zabere“ je častý, ale málokdy účinný.
- Rok užívání bez efektu: přestaň. Nejspíš to není ono.
Kdy probiotika představují riziko
- Lidé s oslabenou imunitou (po transplantaci, na chemoterapii, s AIDS). Hrozí, že se bakterie z probiotika dostane do krve.
- Centrální žilní katetr nebo zánět slinivky: studie Besselink 2008 zjistila u akutního zánětu slinivky vyšší úmrtnost při podávání probiotik.
- SIBO (přerůstání bakterií v tenkém střevě): probiotika to mohou zhoršit. Nejdřív léčit antibiotikem (rifaximin), pak teprve obnovovat mikroflóru.
Časté omyly
„50 miliard CFU je víc než 10 miliard.“
Ne nutně. Účinek závisí na konkrétním kmeni. 10 miliard kmene LGG má za sebou víc dat než 50 miliard neznámé směsi.
„Probiotika nahradí zdravou stravu.“
Nenahradí. Studie Sonnenburgových (Cell, 2021) ukázala, že fermentované potraviny působí na mikrobiom silněji než probiotika v doplňcích.
„Beru probiotika týden po antibiotikách.“
Podle Sanders et al. (2019) je vhodnější 2 až 4 týdny. Některé práce (Suez 2018) navíc naznačují, že rutinní užívání probiotik po antibiotikách může obnovu mikrobiomu spíš zpomalit — to je ale stále sporné.
Když nestačí
Pokud máš diagnostikované GI onemocnění, řeš s gastroenterologem. Specifická probiotická intervence je součástí léčby IBD, C. difficile rekurence, pouchitidy. Pro běžnou prevenci: fermentované jogurty, kefír, kimchi.