Yoshinori Ohsumi dostal v roce 2016 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za třicet let práce na molekulárních mechanismech autofagie u kvasinek. Od toho roku vznikl na slově „autofagie“ miliardový průmysl: doplňky stravy, programy půstu, aplikace.
Co o autofagii u člověka opravdu víme: velmi málo. To, co o ní čteš v souvislosti s přerušovaným půstem, je směs:
- Buněčné biologie u kvasinek (Ohsumi, opakovaně potvrzeno).
- Myších modelů půstu (Mizushima, Levine, opakovaně).
- Velmi omezených studií na lidech (typicky biopsie svalu nebo tukové tkáně).
- Domněnek o tom, co údajně dělá režim 16:8 ráno v kuchyni.
Co autofagie skutečně dělá
Doslova „pojídání sebe sama“. Buňka rozpozná poškozené bílkoviny a organely (zejména mitochondrie — pak jde o mitofagii) a uzavře je do váčku zvaného autofagozom. Ten splyne s lyzozomem a obsah se rozloží na aminokyseliny, mastné kyseliny a nukleotidy. Z těchto stavebních kamenů pak buňka skládá nové.
Klinický význam: snížená autofagie = akumulace poškozeného materiálu = neurodegenerace (Parkinson, Alzheimer), nádorová transformace, zhoršená imunita. Nadměrná autofagie u nemocí = problém opačný (svalová ztráta, kachexie).
Co ji spouští
- Hladovění a kalorický deficit — hlavní fyziologický spouštěč. Působí přes dráhy AMPK a mTOR.
- Pohyb — silně, hlavně po vyčerpání zásob glykogenu.
- Některé léky a látky — rapamycin, metformin (částečně), spermidin (možná).
- Káva — Pietrocola 2014 ukázal mírnou indukci u myší, a to i u kávy bez kofeinu.
- Stres (nedostatek kyslíku, oxidační) — ovšem ne v dobrém slova smyslu.
„Co všechno autofagii spouští u myší, se v poslední dekádě hojně publikuje. Co ji spouští u člověka, je výrazně méně jisté."
Kdy u člověka začíná — to nevíme
Často uváděných „16 hodin“ nebo „24 hodin“ nemá pevnou oporu v datech z lidí. To, co se traduje jako „vrchol autofagie ve 36 hodinách“, pochází z myších modelů. U člověka je měření obtížné — musí se odebrat biopsie a změřit ukazatele typu LC3-II, což pro běžnou studii není praktické.
Přehled Bagherniya 2018: u dospělých s delším půstem (nad 24 hodin) vidíme zvýšené ukazatele autofagie ve svalu a krvi. Krátký půst v režimu 16:8 setrvalé změny neukazuje. To neznamená, že autofagie neběží — znamená to, že ji neumíme spolehlivě změřit.
Co autofagii utlumí — stačí i málo
- Bílkoviny — aminokyselina leucin spouští mTOR, brzdu autofagie. Vejce, syrovátka, kolagen, BCAA — vše ji zastaví.
- Sacharidy — inzulinová odpověď ji rovněž tlumí.
- Samotné tuky — slaběji. MCT olej nebo máslo půst kvůli autofagii mírně narušují, ale ne tolik.
- Sladidla — některá mohou autofagii narušit přes vyplavení inzulinu už při ochutnání. Není to ale jisté.
Rozumný postup, pokud chceš autofagii podpořit
- Pravidelný režim 16:8 jako základ. Nejspíš mírná, postupně se sčítající indukce. Bez záruky.
- Občasný 24hodinový půst (zhruba jednou měsíčně) s doplněním elektrolytů. Studie u něj naznačují změny v měřitelných ukazatelích.
- Pohyb nalačno. Účinky se sčítají.
- Káva ráno. Drobné plus.
- Spermidin z potravy (klíčky, fermentovaná sója) — drobné plus, navíc levné.
Časté omyly
„V 16 hodinách se zapne autofagie.“
Chytlavá fráze influencerů. U člověka přesný okamžik spolehlivě změřit neumíme. „Vrchol autofagie ve 36 hodinách“ je nejspíš blíž realitě.
„Autofagie vyléčí rakovinu nebo Alzheimera.“
Přehnané. Autofagie sice hraje roli ve vzniku těchto nemocí, ale půst sám o sobě léčba není. V onkologii se zkoumá dieta napodobující půst (fasting-mimicking diet) jako doplněk standardní léčby — Valter Longo, USC. Důkazů je zatím málo.
„Doplněk X spouští autofagii.“
Většinou marketing. Nejlepší data má spermidin (Madeo 2018). Resveratrol, kvercetin a EGCG jsou na tom slaběji. Žádný z nich nevynahradí špatný spánek a sedavý život.
Když nestačí
Autofagie není diagnóza, takže „když nestačí“ tu nedává smysl. Pokud ti jde o metabolický přínos přerušovaného půstu, máš ho i bez měřitelné autofagie — nižší inzulin, lepší citlivost na něj, příznivější krevní tuky. Autofagie je bonus, ne hlavní mechanismus.