„Má skvělý smysl pro humor“ patří k nejhezčím pochvalám. Bereme ho jako jednoznačně dobrou vlastnost — koření, které život zlepší.
Psychologie je o něco přesnější. Humor opravdu umí být silný nástroj — ale záleží na tom, jaký humor používáš. Některé druhy pohodě pomáhají, jiné ji tiše podkopávají.
Humor jako nástroj
Smysl pro humor si představujeme jako vlastnost — buď ho člověk má, nebo nemá. Užitečnější je ale vidět humor jako nástroj, který se používá — a to různými způsoby a s různými následky.
Samson a Gross to ukázali přímo. Zkoumali humor jako způsob zvládání emocí — co se stane, když se na nepříjemnou věc podíváš s humorem. Zjistili, že to funguje: humorný odstup dokáže zátěžovou situaci zvládnout líp. Ale — a to je klíč — záleželo na druhu humoru. Vlídný, odlehčující humor pomáhal. Humor zlý, shazující a zahořklý pomáhal mnohem méně, nebo vůbec. Už tady je vidět, že „smysl pro humor“ není jedna věc.
Čtyři styly humoru
Nejužitečnější mapu nabídl Rod Martin. Rozlišil čtyři styly humoru podle dvou os: jestli humor cílí na druhé, nebo na sebe, a jestli je laskavý, nebo zraňující.
- Spojující humor. Odlehčuješ situaci, bavíš společnost, tvoříš pohodu. Humor, který lidi sbližuje.
- Sebepovzbuzující humor. Bereš s humorem vlastní smůlu a nepříjemnosti — ne aby ses shodil, ale aby ses nadlehčil. Humor jako vnitřní opora.
- Agresivní humor. Vtipy na cizí účet, posměšky, sarkasmus, který má bodnout. Humor, který shazuje druhé.
- Sebeshazující humor. Děláš si legraci ze sebe — ale ne laskavě, nýbrž tak, že se sám snižuješ, aby tě ostatní brali. Humor obrácený proti sobě.
První dva styly Martin nazval zdravými — pojí se s lepší pohodou, vyšším sebevědomím, kvalitnějšími vztahy. Druhé dva jsou problematické — agresivní humor poškozuje vztahy, sebeshazující se pojí s nižší pohodou a horším sebepřijetím. „Smysl pro humor“ tedy sám o sobě nic neříká; záleží, kterým stylem ho používáš.
Který pomáhá a který škodí
Rozdíl se dá shrnout jednoduše. Humor, který spojuje a nadlehčuje, prospívá. Humor, který shazuje — ať druhé, nebo sebe — podkopává.
Zákeřné jsou přitom dvě věci. Za prvé, sarkasmus se snadno vydává za vtip. „Vždyť jsem to tak nemyslel, to byl jen humor“ bývá způsob, jak říct něco zlého a uniknout odpovědnosti. Druhá strana ale ránu cítí — a vztah se nahlodává, i když navenek „jen žertujete“.
Za druhé, sebeshazování vypadá sympaticky — skromně, odzbrojujícně. Ruch a Heintz ale upozorňují, že na druhu humoru opravdu záleží, a soustavné shazování sebe sama není neškodné. Když si pořád veřejně ubíráš hodnotu, mysl tomu začne věřit. Z humoru obráceného proti sobě se stane tichý zvyk myslet o sobě hůř.
„„Vždyť to byl jen vtip“ bývá způsob, jak říct něco zlého bez odpovědnosti. Druhá strana ránu cítí, i když se „jen žertuje“."
Jak humor používat dobře
- Všímej si, kam tvůj humor míří. Sbližuje, nebo shazuje? Nadlehčuje, nebo bodá? Otázka není „jsem vtipný“, ale „jakým stylem“.
- Sarkasmus měř opatrně. Pár špičatých vtipů vztah unese. Když se ale sarkasmus stane hlavním tónem, nahlodává — i pod rouškou „jen legrace“.
- Rozliš lehký nadhled nad sebou od sebeshazování. Umět se zasmát vlastní smůle je zdravé. Soustavně se před druhými snižovat, abys byl přijatý, zdravé není.
- Použij humor jako odstup od zátěže. Podívat se na nepříjemnost s nadhledem ji opravdu pomáhá zvládnout — pokud je ten humor vlídný, ne zahořklý.
- Humor je dovednost, dá se pěstovat. Není to pevný rys. Spojující a sebepovzbuzující styl se dá vědomě posilovat — tím, že je víc používáš.
Časté omyly
„Smysl pro humor je vždycky dobrá vlastnost.“
Záleží na stylu. Spojující a sebepovzbuzující humor prospívá. Agresivní a sebeshazující humor vztahům i pohodě škodí.
„Byl to jen vtip, tak se neuraz.“
Sarkasmus a vtipy na cizí účet zraňují, i když se schovají za „legraci“. Že to bylo myšleno jako humor, ránu neruší.
„Dělat si legraci ze sebe je přece zdravé.“
Lehký nadhled nad sebou ano. Soustavné sebeshazování ne — to se pojí s nižší pohodou a postupně podkopává, jak o sobě smýšlíš.
Když nestačí
Všímat si stylu vlastního humoru a posouvat ho ke spojujícímu a sebepovzbuzujícímu je dobrý návyk pro pohodu i vztahy — souvisí s tím, co skutečně zvedá životní spokojenost, o čemž je článek Věda o štěstí. Pokud ale zjišťuješ, že humor používáš hlavně jako štít — abys se nikoho a ničeho nemusel dotknout doopravdy — nebo že se za sebeshazováním skrývá trvale nízké sebepřijetí, stojí za to podívat se na to, co je pod tím, klidně i s psychologem.