Optimismus má dvojí pověst. Pro jedny je to klíč ke zdraví a úspěchu, pro druhé naivita, která zavírá oči před realitou. Pravda je, že záleží, o jaký optimismus jde.
Optimismus se vyplácí — ale ne ten, který si maluje, že všechno dopadne samo. Pojďme rozlišit ten užitečný od toho naivního.
Optimismus a zdraví
Že optimismus „nějak prospívá“, zní jako fráze. Data ale překvapí svou pevností. Rozanski a kolegové (2019) shrnuli studie sledující lidi mnoho let a zjistili, že optimisté měli ve sledovaném období méně srdečně-cévních příhod a nižší celkovou úmrtnost než pesimisté.
Proč? Nejspíš souhrou věcí: optimisté se obvykle líp starají o zdraví, vytrvaleji řeší problémy místo vzdávání, mají pevnější vztahy a méně chronického stresu. Optimismus tedy není jen příjemné naladění — promítá se do chování, a tím do zdraví. To je dobrá zpráva, protože chování i výklad se dají měnit.
Nejde o víru v dobrý konec, ale o výklad
Tady je jádro celého tématu. Užitečný optimismus není věštba „vše dobře dopadne“. Je to způsob, jakým si vykládáš to, co se děje — hlavně to zlé. Psychologové tomu říkají vysvětlovací styl.
Když se něco nepovede, pesimistický výklad zní: „je to navždy (nikdy se to nezmění), je to všude (pokazí mi to celý život) a můžu za to celý já (jsem k ničemu)“. Optimistický výklad téže události zní jinak: „je to dočasné, je to konkrétní (týká se téhle jedné věci) a hrají v tom roli i okolnosti“. Peterson a kolegové (1988) v studii táhnoucí se přes pětatřicet let ukázali, že pesimistický vysvětlovací styl v mládí předpovídal horší tělesné zdraví o desítky let později. Nejde o slova — jde o to, jak výklad řídí, jestli to vzdáš, nebo zkusíš dál.
Kde je naivní optimismus nebezpečný
Optimismus má i odvrácenou stranu. Sharotová (2011) popsala sklon k optimismu — vrozenou tendenci podceňovat, že se zlé věci stanou mně. „Mně se nehoda / nemoc / krach nestane.“
Tenhle sklon nás drží v dobré náladě, ale má cenu: vede k podceňování rizik. Naivní optimista odkládá prevenci („mně se nic nestane“), nešetří, nepojistí se, ignoruje varovné signály. Tady je naivní optimismus přímo škodlivý. Proto je užitečný optimismus realistický: dívá se na rizika střízlivě a zároveň věří, že když něco zkazí, dá se s tím něco dělat. Není to růžové brýle — je to spojení jasného pohledu a důvěry v možnost jednat.
„Užitečný optimismus nevidí svět růžově. Vidí ho jasně — a věří, že když se něco pokazí, dá se s tím něco dělat."
Jak optimismus pěstovat poctivě
- Všímej si svého výkladu nezdaru. Když něco nevyjde, chytni se otázky: říkám si „navždy, všude, můžu za to celý já“? To je pesimistický vzorec — a dá se zpochybnit.
- Zkoušej výklad přeformulovat — pravdivě. Ne „bylo to skvělé“, ale „tohle byla jedna konkrétní věc, dá se to zkusit jinak“. Cílem je přesnost, ne sebeklam.
- Rizika ber vážně. Optimismus výkladu nezdaru ano — podceňování rizik ne. Prevence, pojistka, varovný signál patří do realistické verze.
- Soustřeď se na to, co můžeš ovlivnit. Optimismus, který drží, stojí na pocitu, že tvoje jednání má smysl — ne na víře, že se vše vyřeší samo.
- Nenuť si náladu. Optimismus není zákaz špatných pocitů. Je to způsob výkladu, ne povinné veselí.
Časté omyly
„Optimismus znamená věřit, že vše dobře dopadne.“
Užitečný optimismus není věštba konce. Je to výklad nezdaru jako dočasného a konkrétního — a důvěra, že se s ním dá něco dělat.
„Optimista nemusí řešit rizika.“
Naopak — naivní „mně se nic nestane“ vede k podceňování rizik a odkládání prevence. Zdravý optimismus se na rizika dívá střízlivě.
„Optimismus je vrozený, buď ho máš, nebo ne.“
Část je povaha, ale vysvětlovací styl — jak si vykládáš nezdary — je dovednost, kterou jde rozpoznat a měnit.
Když nestačí
Pracovat s vlastním výkladem událostí pomáhá u běžných nezdarů a stojí za to ho cvičit — souvisí to s tím, co zvedá celkovou pohodu, viz článek Věda o štěstí. Má to ale hranici: pokud na tebe doléhá beznaděj, pocit, že nic nemá smysl a nic se nezmění, není to „špatný vysvětlovací styl“, který by stačilo přerámovat. Vytrvalá beznaděj je příznak deprese a patří k psychologovi nebo praktickému lékaři. „Mysli pozitivně“ tu nepomáhá — pomáhá odborná péče. A pokud se objeví myšlenky, že nechceš být, vyhledej pomoc neprodleně.